Fotoblog: Hakka Muggies a křest knihy

pondělí 10. říjen 2011 14:07

Folk, keltský rock, koncert, kniha, křest - to zní jako spousta kultury najednou a přeliká zábava. Obé je pravdou.

Na úvod – kdo je to Hakka Muggies? Vzhledem k tomu, že hráli v klubu Matrix asi nikoho nepřekvapí odpověď: hudební skupina. Na otázku, co hrají už je výrazně těžší odpověď. Sami se sice označují jako ″keltský rock″, ale tato škatulka pojme ledacos. Ano, irské a skotské lidovky mají v jejich hudbě velký podíl, vedle elektrické kytary, baskytary a bubnů hrají velkou roli housle, bodhrán a flétna, ale narazíte i na dudy, harfu, šalmaj a celou řadu dalších nástrojů. Žánrově je to keltská hudba křížená s rockem, ale v jejich hudbě narazíte i na prvky punku, různých metalových odnoží a v jedné písni dokonce rapu. Už ze zastoupení nástrojů lze odhadnout, že folkový prvek je zde dost silný. Zpěvy se kombinují čisté (ženský i mužský) s hrubým chraplákem. Hudba je řízná a rázná, ale rozhodně neztrácí lidovkovou melodiku. I když tento žánr přímo nesleduji, folkmetalových kapel už jsem slyšel řádku a můžu říct, že Hakka je poměrně dost unikát.

Pomohlo vám to, máte představu? Docela bych se divil. Asi to bude chtít si je poslechnout. Hakka vydala v dávnověku (2002, 2004) dvě dema. Až roku 2007 se rozhoupali k dlouhohrající desce ″Is Fearr An Bás″ a v roce 2010 k zatím poslední ″Feed The Fairies″. Desky obsahují písně jak vlastní tvorby, tak lidovky ve vlastním aranžmá. Vše dohromady tvoří organický celek, nepoznáte na první poslech, co je domácí a co převzaté. Lidovek je zatím většina a musím říct, že je to poměrně škoda, protože můj dojem je, že vlastní tvorba je převyšuje. Jazykově je v tom taky trochu chaos. Mnoho písniček je v češtině, ale narazíte i na angličtinu, francouzštinu a španělštinu. Zde je další škoda – Hakka disponuje velmi dobrými textaři (kromě členů kapely i Jakub ″Drak″ Kočí a Míla ″Roggy″ Linc) a jako jim sluší vlastní tvorba v hudbě, tak v textech to platí neméně. I otřepané lidovky dostávají s novými texty výrazný šmrc.

Tím jsem nenápadně přešel k vlastnímu vystoupení. To totiž, kromě samého koncertu, mělo další význam – křest knihy "Mrtví muži netančí" Míly Lince, která byla zároveň vydána s DVD, na kterém je audiokniha namluvená Jiřím Pobudou a minialbem Hakky, kde jsou 4 písně speciálně pro knihu. Křtu se účastnil kromě autora i Jirka Pobuda a vydavatel nakladatelství ″Straky na vrbě″ Michael Bronec. Kmotrem byl veterán české sci-fi Jiří Wolker Procházka (taky se stylově křtilo flaštičkou moku Johnyho Wolkera).

Koncert sám byl zcela v Haččí kvalitě – mělo to drajv, šťávu a energii. V kotli se pařilo, tančilo, pogovalo, skákalo. Kapela hrála ty největší fláky od nejstarších po nejnovější. Celý koncert byl nadstandardně dlouhý, sice jsem na konci nekoukal na hodinky a trochu se zapovídal, ale tak tak jsem stíhal poslední metro. Rozhodně se dá říct, že fanoušci kapely si přišli na své. O tom mi dal vědět druhý den hlas, který nabyl poněkud zhrublého odstínu. Pokud budete chtít poznat nečekané, neváhejte a najděte si koncert Hakky Muggies, nebudete zklamáni.

2011_10_04_3698.jpg

2011_10_04_3744.jpg

2011_10_04_3754.jpg

2011_10_04_3735.jpg

2011_10_04_3825.jpg

2011_10_04_3671.jpg

2011_10_04_3782.jpg

2011_10_04_3699.jpg

2011_10_04_3710.jpg

2011_10_04_3753.jpg

2011_10_04_3791.jpg

2011_10_04_3757.jpg

2011_10_04_3763.jpg

2011_10_04_3766.jpg

2011_10_04_3779.jpg

2011_10_04_3785.jpg

2011_10_04_3818.jpg

2011_10_04_3828.jpg

2011_10_04_3814.jpg

2011_10_04_3790.jpg

2011_10_04_3783.jpg

2011_10_04_3832.jpg

 

Petr Zip Hájek