Auto byste neukradli... vadné auto reklamovali

čtvrtek 21. duben 2011 14:07

flickr.com

Předchozí článek se zabýval manipulacemi u duševního vlastnictví hudby a filmu. Nyní se podívám na to, jak se k zákazníkovi chovají (převážně) softwarové firmy.

Kolosálním tahem ochránců duševního vlastnictví bylo, že se jim ho povedlo v myslích lidí ztotožnit s hmotným vlastnictvím. To jim samozřejmě velmi pomohlo, protože přirovnali něco abstraktního k věcem, co lidé dávno znali, zákonodárci věděli jak se k tomu postavit a nikomu nebylo nic divného. Řeklo by se - žádná velká změna, jedeme dál.

Důkladnější pohled ale ukazuje spoustu kuriozit a absurdit, které se objeví právě při srovnání jednotných zásad hmotného na nehmotné a naopak. Většina věcí v tomto článku se bude týkat software, které je dle našich zákonů chráněno více (není povolena kopie pro osobní potřebu), ale dotknu se i CD a DVD.

Ochrana je opatření v programu, které má chránit autorská práva a zamezit nelegálním kopiím programu. To je morálně v naprostém pořádku. Problém je v praktické implementaci. Zpravidla je to kontrola originálního CD / DVD v mechanice (to se týká hlavně počítačových a konzolových her).  Časté bylo zadání CD-key (speciálního kódu - na CD, krabičce nebo manuálu - předpokládá se, že když máte kód, máte i předmět, na kterém je vytištěn) při instalaci programu. Dříve byly v oblibě tzv. hardwareové klíče (zákazník dostal ke každé kopii programu elektronické zařízení, které připojil k nějakému portu počítače. Program při spouštění nejprve "ohmatal" hw klíč a když bylo vše v pořádku, spustil se). Dneska se začíná čím dál víc používat kontrola přes internet - program si sáhne na server výrobce a po ověření (může ověřovat cokoliv - od kontrolních souborů instalace, přes konfiguraci počítače, unikátnost tzn. CD-key až po zadaný email kupujícího v programu a jeho protějšek na serveru) se spustí.

Každá ochrana, kromě své pravé funkce, má několik stinných stránek. Ta první je, že ochrana vždy zákazníka nějakým způsobem omezuje. U CD / DVD mu hučí mechanika a hrozí poškrábání média, u CD-key musí naťukat dlouhý kód (který je nezřídka vytištěn tak, že splývá O a 0, B a 8 apod.), u hw klíče musí mít něco vraženého v počítači, u online ochrany musí být připojen. Druhá věc je, že když se něco stane (CD se častým zandáváním / vyndáváním poškrábe, hw klíč se rozbije, nejde připojení k internetu) ochrana zareaguje zcela správně dle svého určení, ale k vzteku legálního uživatele - program nejde spustit. Třetí specialita je, že ochrana se samozřejmě musí vyvinout (zpravidla to dělají specializované firmy), což stojí peníze a ty samozřejmě zákazník musí zaplatit.

Resumé tak je, že zákazník platí za něco, co mu zhoršuje komfort užívání zakoupeného programu a ještě má daný program dražší. Oproti tomu zlý pirát si prakticky cokoliv stáhne (ochrana je zpravidla prolomená do pár dní po vydání) a vše mu chodí - zadarmo, bez omezení a problémů. Tohle kupodivu stále nepochopila většina softwarových firem (pro PC) a nadále platícího zákazníka fakticky šikanuje. Zajímavé je, že mnoho pokročilých serverových programů (např. databáze) jsou ze stránek výrobce volně a bez omezení ke stažení a otázka licencí se řeší přímo zakoupením "papíru" u vlastníka. Sám program není nijak przněn.

Asi nejkouzelnější na tom je, že zákazník, který si kupuje krabicový" program, fakticky nemá na nic právo. Při instalaci musí potvrdit, že akceptuje licenci (EULA - End User License Agreement) a v ní jsou, panečku, věci. Především se výrobce vzdává jakékoliv zodpovědnosi za cokoliv. Takže když vám dodaný program díky chybě smaže celý disk s firemním účetnictvím, popisem vynálezu, na kterém pracujete posledních 15 let a nebo nemravnými fotkami krásné sousedky, nemáte nárok na vůbec žádnou náhradu. Na nic. Obzvláštním zvěrstvem je, že program se kupuje "tak, jak je". Neboli - se všema chybama, problémama apod. Výrobce není právně povinnen poskytovat opravy a nebo rozchodit slibovanou funkcionalitu. Je to, jako byste koupili auto a tam chyběly třeba blinkry a nikdo by neměl povinnost vám je tam namontovat.

Dotknu se i audio CD. Tam se situace velmi zlepšila. Dříve měly firmy tendence prasit (jinak to nazvat neumím) standard CD-DA (CD-Digital Audio, popsaný v tzv. červené knize), který jasně definoval, jak mají audio CD vypadat. Takto upravené "CD-DA" pak nešly přehrávat v počítači a v některých přehrávačích. A chraň vás ruka Páně, abyste se snad pokusili si ze svého koupeného CD udělat mp3 pro poslouchání na cestách. Tohle dotáhla do extrému firma Sony, která jednu dobu dávala na své CD rootkit (v podstatě obdoba škodlivého sw - nainstaluje do počítače bez vůle uživatele a schová ho, aby nebyl odhalitelný - více na Wikipedii), který sice umožňoval CD přehrát, ale znemožnil ho kopírovat, převést na mp3 apod. (a mimo to rootkit udělal Windows méně stabilní, umožňoval proniknout jiným virům apod.). Tohle vyvolalo bouři rozhořčení a byla to poslední kapka, která přinutila vydavatele CD od podobných omezování legálních uživatelů ustoupit.

Exkluzivní situace nastane, když se srovnání hmotného a nehmotného majetku chopí zákazník. To pak najednou nic neplatí. Představte si, že máte hudbu na kazetě a když vyjde na CD, chtěli byste ji na novém médiu. Nebo film na VHS a chtěli byste upgradovat na DVD nebo Blue-Ray. Logicky by si člověk řekl - "Obsah mám koupený, takže by mi mohli kazetu vyměnit za CD a chtít jen drobný manipulační poplatek za vylisování (řekněme do 10 Kč)". A nebo "Tady jsem si koupil CD a je nějaké poškrábané, sem tam v něm loupne nebo něco nejde přehrát. Je už staré, asi jsem si to způsobil já, ale jsem ochoten zaplatit 10Kč za nový fyzický nosič mnou dávno zakoupeného obsahu. Tak mi ho prosím vyměňte, děkuji." Se zlou byste se potázali. Najednou nikdo o nehmotných autorských právech neslyšel, nemůže rozdělit cenu za médium a obsah, není možno dát náhradu za poškození média (mimo záruku).

? A závěr? Ten je asi nasadě - že jsou v nějaké podobě autorská práva je jistě dobře a morální. Ale jejich prosazování je kolikrát v rozporu se zdravým rozumem i právy kupujících. Že je něco špatně, když jsou na tom hůře legální uživatelé, než ti, co si danou věc stáhnou. Že různé lobby zábavního byznysu s námi nehrají čistou hru, říkají jen tu část, co jim vyhovuje. Takže není důvod se cítit provinile, když se budeme řídit podle morálky a ne představ těchto společností.

Petr Zip Hájek

Související články


rYYfcXJFRJMDXQOiyXLlilM10:1824.7.2011 10:18:39
Zip............22:2225.4.2011 22:22:33
EVAVelmi přínosný, chytrý18:2025.4.2011 18:20:11
LadyEvilDobře16:2025.4.2011 16:20:33

Počet příspěvků: 4, poslední 24.7.2011 10:18:39 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Petr Zip Hájek

Petr Zip Hájek

Různý mišmaš.
Hlavně fotky.

Sem tam i něco kolem IT, mystifikaci, různé úvahy a vůbec...

Web: http://hajek.photo/

Jsem, tedy myslím, že jsem.

REPUTACE AUTORA:
8,50 (VIP)

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.